Několik rozhovorů o (Kristu)

Teklė Kavtaradzė
Premiéra: 26. března 2017Rezervovat >

„Jak říkával můj děda: Do prdele se štěstím. Žít se ale musí." Hra současné litevské autorky, naší vrstevnice Teklė Kavtaradzė (1990). Vzpomínky postav na jejich moudré prarodiče i osobní konfrontace se světem, na který již zkušenosti rodičovské generace nestačí: je třeba se v tomhle globalizovaném rybníčku naučit plavat jinak, po svém! Není nic, co by nám mohlo posloužit jako opora. Kde ji vzít? Místo země beton. Místo vody Coca-Cola. Místo větru klimatizace. Místo ohně chlast. A místo boha pusto.

Tvůrčí tým

  • Překlad: Tereza Kabeláčová, Markéta Škodová
  • Režie: Sára Čermáková
  • Dramaturgie: Patrik Boušek
  • Scéna a kostýmy: Magdaléna Paračková
  • Hudba: Tomáš Žilinský
  • Zvuk: Vojtěch Matulík
  • Světla: František Kumhala
  • Produkce: Nikola Cziglová

Datum premiéry: 26. března 2017
Délka představení: 80 min. bez pauzy
Počet repríz: 7


Hrají

  • Ona: Barbora Goldmannová
  • Sestra: Dagmar Kopečková
  • Elzé: Taťána Janevová
  • Matka: Markéta Hausnerová
  • On: Jan Mansfeld
  • On II: Marek Šenkyřík
  • Matas: Jaroslav Tomáš
  • Kasparas: Ondřej Kraus
  • Liudas: Tomáš Žilinský
  • Učitel: Dominik Teleky/Petr Hanák

Trailer


Zpět

print Formát pro tisk

Kategorie: Premiéry